Povídky, básně, články o psaní, recenze na filmy a knihy - značka: zevnitř větší!

Svět je tuze malý...

18. října 2012 v 0:33 | Vendula Kreplová |  Z mého života
a o náhody v něm není nouze. Hm, pokud si správně vzpomínám, na stejné téma jsem psala maturitní slohovou práci. Ale to už je minulost. V tomto případě by se spíš hodilo říct, že Brno je tuze malé. :-)

V úterý jsem se po škole vydala do Mahenovy knihovny. Napřed jsem vrátila již přečtené publikace a poté se po chvilce toulání se knihovnou vydala k regálům s fantasy a sci-fi, kde jsem si začala bezmyšlenkovitě prohlížet knihy, aniž bych věděla, co přesně hledám.

Když jsem byla tuším u knih Petry Neomillnerové, ucítila jsem, že se na mě někdo dívá a tak jsem zvedla hlavu. Opodál stála dvojice mladých lidí a pozorovala mě. Pár vteřin mi trvalo, než jsem si je zařadila. Byli to Berenika a její spolužák Tom. :-)

Po krátké debatě o fantasy jsme si vypůjčili vybrané knihy a vydali se pryč. Napřed jsme zašli do jednoho obchůdku, kde si Berenika chtěla pořídit černou rtěnku, ale neměli ji tam. Poté jsme se rozloučily s Tomem a já s Berenikou jsme si zašly sednout do Chajovny.

Ačkoliv jsme se nezdržely dlouho (Berenika musela na kolej a já do obchodu vyzvednout objednané zboží), bylo fajn si takto na chvíli posedět. A co vám budu vykládat, onen karamelový čaj, který jsme si s Berenikou daly napůl, taktéž stál za to. Byl opravdu výborný a po nepříliš hezkém počasí venku mi přišel vážně vhod. Jen škoda, že konvička, v níž nám ho naservírovali, nebyla zevnitř větší než zvenčí. :-)

Nebudu tu vypisovat, o čem jsme si povídaly, poněvadž by to vůči Berenice nebylo fér a stejně by to nejspíš nikoho moc nebavilo, takže jen ve zkratce: poezie - škola - brigáda - atd. Připadala jsem si trochu jako vyoraná myš, když na mě Berenika začala mluvit rusky. :-) Ale že jí to šlo!

Ve stručnosti, jsem za podobná setkání vždy ráda, poněvadž mi pomáhají se odreagovat od každodenního shonu. Na druhou stranu je pravda, že pokud nechci zůstat nasuchu, vždy si musím sáhnout do kapsy a to není zrovna ideální. Ačkoliv... co by to bylo za život, kdybychom si upírali všechny drobné libůstky a potěšení? (jakým je např. právě hrnek dobrého čaje a příjemný rozhovor) Stává se vám často, že takto někoho neplánovaně potkáte a nebo je to čistě moje záležitost poslední dobou?

P.S. aby nebylo překvapení za jeden den málo, po nečekaném setkání s Berenikou a Tomem jsem při čekání na vlak narazila na bývalou spolužačku a jely jsme spolu domů. Asi si začnu vést seznam, na kolik bývalých spolužáků jsem již takto natrefila. Je zvláštní, že já, které se po nich vůbec nestýská, je poměrně často potkává, a naopak spolužačka, která je podle jejích slov postrádá, doposud téměř na nikoho nenarazila. Tomu se říká ironie osudu. :-) A nebo je tu také ta možnost, že o žádný osud nejde, ale jádro pudla leží v tom, že Brno je tuze malé a o náhody v něm není nouze. Ale to už bych se vracela zpátky na začátek tohoto článku. :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Berenika | E-mail | Web | 18. října 2012 v 17:56 | Reagovat

...Zapomněla jsi dodat, že já řekla Rusky dvě strofy básně z ruské čítanky pro třetí ročník a tvé anglické povídání, které tomu předcházelo, by dalo na pár odstavců. :-D

Každopádně můj šestý smysl opravdu dobře věděl, že do té knihovny mám jít zrovna v úterý, kdy jsem chtěla zůstat na intru, což obvykle to tak v ten den kvůli učení (a obědvání mimo školu) dělám.

Každopádně karamelový čaj byl vskutku tak dobrý, že bychom si to mohly zase někdy zopakovat... Omylem samozřejmě, protože Brno je malé a my chodíme do knihovny de facto často. :-D

2 Vee | Web | 20. října 2012 v 12:02 | Reagovat

Ďakujem, ak máš na mysli výrobu práve tohoto prívesku, tak by som ti mohla jeden urobiť :) Predávam ich po 4€ alebo 100Kč + poštovné. Môžeme sa dohodnúť cez mail: veronikasolaris@gmail.com

3 Lyra | Web | 20. října 2012 v 14:57 | Reagovat

[1]: To jsou ovšem pouhé nepodstatné detaily, na kterých v konečném důsledku nesejde :-D

Jasně, můžeme se někdy domluvit, a nebo jít do čajovny až se zase někde náhodně srazíme, poněvadž tak by to byla větší zábava :-)

[2]: Díky, napíšu ti na e-mail :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama