Povídky, básně, články o psaní, recenze na filmy a knihy - značka: zevnitř větší!

Filmový Londýn 2014 (2)

10. srpna 2014 v 18:00 | Vendula Kreplová |  Z mého života
Pokračování povídání ze zájezdu do Londýna, který se uskutečnil na přelomu dubna a května tohoto roku. Tentokrát již s ilustracemi, takže se můžete na vlastní oči podívat, kam všude jsem při poznávání filmové tváře Londýna zavítala. Pro zvětšení fotografií na ně klikněte pravým tlačítkem a dejte "zobrazit obrázek". Příjemné čtení. :)

1.5. Den druhý

Ve čtvrtek 1.5. jsme měli na programu návštěvou dvou míst. Jako první zastávka dne nás čekala BFI Reuben Library, knihovna, která by se také dala označit za ráj všech milovníků filmu. Knihovna obsahuje velkou sbírku materiálu (na tisíce knih, filmů, článků,...). Kdybych si nebyla vědoma toho, že se do ní hned tak znovu nedostanu, neváhala bych se zaregistrovat. Takto jsem si alespoň na památku odnesla stylovou záložku. Není však vyloučeno, že se do knihovny v rámci budoucího výzkumu vrátím.

Pohled na knihovnu z haly budovy

V budově, kde se nachází knihovna, je rovněž malý obchůdek, který jsem si celý pečlivě prošla. Kromě řady DVD obsahoval bezpočet publikací o všech odvětvích filmu. Bohužel všechny, které mě zaujaly, byly mimo mou cenovou kategorii, tak jsem si alespoň za půl libry odnesla pohlednici s výstižným nápisem Movie Star Junkie.

Odpoledne jsme se vydali do London Film Museum. Od muzea jsem očekávala hodně. O to víc jsem pak byla zklamaná, když jsem zjistila, že v něm zrovna probíhá výstava Bond in Motion věnovaná dopravním prostředkům použitých ve filmech o Jamesi Bondovi. Jestli něco z britské kultury nemám v lásce, je to právě James Bond. Proto jsem se jen chvíli potulovala muzeem a poté se dohodla se skupinkou spolužaček, že si po zbytek dne utvoříme vlastní program. Teprve tehdy začala ta pravá zábava.

Ukázka jedné z vitrín na výstavě Bond in Motion

Slavná přezdívka Jamese Bonda - agent 007

Nejdříve jsme zavítaly na místo, které jsem chtěla navštívit již od chvíle, kdy jsem si před lety ještě jako dítě přečetla první sbírku povídek o Sherlocku Holmesovi. Adresa 221B Baker Street mi od té doby zněla jako zaklínadlo a věděla jsem, že se tam bezpodmínečně musím jednou podívat.

Na nejslavnějšího obyvatele Baker Street upozorňuje již zastávka metra

Muzeum nepřehlédnete už zvenčí. Uvítají vás totiž před ním lidé odění v dobových kostýmech - muž oblečený jako strážník a dívky v uniformách služebných. Se spolužačkami jsem se zařadila do fronty, která sice nebyla příliš dlouhá, ale protože poměrně silně pršelo, nemohla jsem se dočkat, až budeme vevnitř. Ještě předtím jsme si ale musely zakoupit lístky. Ty se kupují v obchůdku se suvenýry hned vedle vstupu do muzea a teprve potom se můžete zařadit do fronty. Jeden lístek vyjde na 10 liber, což někomu může připadat hodně a přiznám se, že jsem také zpočátku malinko prskala, ale nakonec jsem se rozhodla, že 10 liber nic není a rozhodně mi to za to stojí (a nemýlila jsem se).

Obchod se suvenýry, kde se také pořizují lístky

Vchod do 221B a pán v dobovém kostýmu

Muzeum Sherlocka Holmese je... kouzelné. Nádherné. Nevěděla jsem přesně, co očekávat, ale to, co jsem viděla, překonalo i mé nejodvážnější představy. Muzeum vevnitř vypadá následovně - úzká rozvrzaná schodiště, malé místnůstky přeplněné věcmi. Někomu by mohlo připadat stísněné, já se do něj zamilovala na první pohled. Jednou bych chtěla v domku podobného stylu bydlet. Dokonce by mi ani nevadilo dennodenně vylézat ty strmé schody.

Postupně jsem si prošla všechny místnosti. Pokoje jsou vybaveny, jako kdyby v nich opravdu Holmes a Watson stále bydleli. Můžete v nich vidět předměty z běžného života (Holmesovo chemické nářadí, knihy, Watsonův deník,...). Dojem zabydlenosti ruší pouze příležitostné předměty ve vitrínách a především figuríny upomínající na nejslavnější Holmesova dobrodružství. Některé působily natolik živě, že jsem je po celou dobu ostražitě pozorovala, jestli se nezačnou hýbat. Nezačaly.

Holmesova šála a klobouk a Watsonova buřinka

Úžasně úzké schodiště

Holmesovy pomůcky při řešení případů

Stolek s knihou a nápojem připravený k okamžitému posezení

Místnost, kde Holmes a Watson přijali nejvíce svých klientů
Povšimněte si, prosím, Holmesovy čepice a dýmky na stolku, stejně jako nezbytných houslí v pozadí

Prostřený jídelní stůl
Už jen chybí donést jídlo a začít hodovat

Watsonův deník ve vitríně

Dopis Holmese určený Watsonovi (z příběhu Pes Baskervillský)
Opravdová vzácnost, uvážíme-li, že Holmes na dopisování příliš nebyl

Nástěnka se vzkazy Holmesovi
Nevím, kolik toho na ní uvidíte, ale na jednom vzkazu je například napsáno: "I am Sherlocked!", na jiném: "I beat you Sherlock!" a na třetím: "Did you miss me?" Fanoušci BBC Sherlocka se nezapřou. :)

Dopis určený Holmesovi
Kromě krátkých vzkazů na předchozí fotografii v muzeu najdete vystavené rovněž delší dopisy, v nichž různí lidé Holmese žádají o pomoc. Obzvlášť tento upoutal pozornost mě i ostatních dívek. Schválně si ho přečtěte, jestli poznáte, co je na něm výjimečné. :)

Irena Adlerová a král ze známého příběhu Skandál v Čechách

A nakonec samozřejmě nesmí chybět společné foto se Sherlockem
Sice kvůli dešti vypadám jako zmoklá slepice, ale neodpustila bych si, kdybych se s Holmesem nevyfotila! :)

Po prohlídce 221B jsme se ještě zašly podívat do obchůdku se suvenýry. Opět ale všechny suvenýry byly příliš drahé a tak jsem si nic nekoupila. Příliš mi to nevadí - z návštěvy muzea jsem si odnesla úžasný zážitek, což je hlavní. A jako bonus jsem dostala vizitku Sherlocka Holmese, takže pokud budu někdy potřebovat pomoct s nějakým případem, vím, kam zavolat. :)

Další bod námi vlastnoručně vytvořeného programu, který se společně s návštěvou 221B pro mě stal vrcholným zážitkem tohoto dne, představovala návštěva North Gower Street, která je jen o jednu zastávku metrem dál od Baker Street. Možná se ptáte, co tam najdete zajímavého? Skoro nic... s výjimkou tohoto na první pohled nenápadného domečku...

North Gower Street

Ano, hádáte správně. Na tomto místě se točí exteriéry ze Sherlockova a Johnova společného bydliště tak, jak ho můžeme znát ze seriálu BBC Sherlock! Pochopitelně jsem se tam musela nechat vyfotit, takže jsem stála u dveří, culila se jako blázen a předstírala, že nevidím skupinku chlapíků na protějším chodníku, kteří se něčemu smáli - pravděpodobně nám, že se fotíme u obyčejných dveří. Ale tomu vážně nešlo odolat, no řekněte sami!

U Sherlockových a Johnových dveří

Po North Gower Street jsme se vydaly na další kouzelné místo. Nástupiště 9 a 3/4. Bradavický expres nám sice ujel, ale to neznamenalo, že se nemůžeme nechat u nástupiště vyfotit. Musely jsme vystát dlouhou frontu, ale co bychom pro Harryho Pottera neudělaly, že ano?

Nádraží King's Cross zvenčí

Frontu řídil pán, kterého jsem překřtila na člověka s nejlepší prací na světě. Uvažte - nelíbilo by se vám mít práci, jejíž náplní je to, že vážete lidem šály a poté za nimi tou šálou vlajete, aby to vypadalo, že ti lidé probíhají zdí?

Na půli cesty na nástupiště 9 3/4
Jakmile dojdete na řadu, můžete si vybrat kolej, jejíž šálu chcete. Já zvolila Zmijozel a proto se na fotografii pokouším tvářit správně zmijozelsky nepřístupně. Povedlo se mi to? :)

Ani tentokrát jsme si nenechaly ujít obchůdek se suvenýry. Má vůbec ještě cenu zmiňovat, že věci byly příliš drahé? Ale výběr byl opět bohatý. Hůlky, uniformy, knihy, figurky a třeba i Bertíkovy fazolky tisíckrát jinak a čokoládové žabky.

V obchodu se suvenýry na King's Cross - uniforma Nebelvíru

Regály s řadou hůlek

Potom jsme se vydaly ke stadionu Arsenalu. Tuto část zmíním jen stručně, protože za: a) fotbal mě absolutně nezajímá, a za b) strašlivě pršelo, takže jsem za chvíli byla celá promoklá, byla mi zima a měla jsem pocit, jako kdyby má mikina nasáklá vodou vážila nejméně o deset kilo víc. Nic příjemného.

Po návštěvě stadionu jsme se rozdělily. Část dívek se vrátila na hotel a já se spolužačkou K.Š. (od níž pochází naprostá většina fotografií v tomto článku) jsme se vydaly na ještě jedno místo.

Zde malinko odbočím a svěřím se vám s jedním ze svých nejspíš geekovských návyků. Kdykoliv někde vidím TARDIS, chci se s ní vyfotit. Pomalu si takto vytvářím sbírku fotek, kde jsem s TARDIS. Takže bylo jasné, že si nenechám ujít příležitost nechat se vyfotit i u jedné z nejznámějších TARDIS, která stojí v centru Londýna, na zastávce Earl's Court Station.

Společné foto s TARDIS (já jsem ta menší a méně modrá)

Pak už jsem se po nabitém dni vrátila na hotel a usínala s pocitem, že dostat se na tento zájezd bylo obrovské štěstí a následující dny si stejně jako ten dnešní hodlám vychutnat do posledního detailu. Ale o tom zase někdy příště. :)

Mnohokrát děkuji mé spolužačce K.Š. za svolení použít v článku její fotografie!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vysmátá zrzka | Web | 10. srpna 2014 v 18:28 | Reagovat

Na Baker Street 221B se rozhodně musím jít podívat, až se dostanu do Londýna. Jakožto fanouška BBC Sherlocka tak mě ten vzkaz s nápisem I am Sherlocked pobavil.

2 V | Web | 10. srpna 2014 v 19:32 | Reagovat

v říjnu jsem taky byla na Baker street, do muzea jsem nešla, neměly jsme moc peněz a hlavně čas. vlastně skoro vždycky když tam jedu je to spíš "na otočku" a hned zas zpět :D ale teď tam budu rok, tak prolezu úplně všechno možné i nemožné :)

3 Lyra | 11. srpna 2014 v 8:49 | Reagovat

[1]:Pokud jsi fanynka Sherlocka, tak si návštěvu 221B vážně nenech ujít. Když jsem tam byla, připadala jsem si, jako kdybych procházela místem, kde Holmes a Watson opravdu bydleli a byl to naprosto skvělý pocit.

[2]:To je škoda, zrovna toto muzeum za návštěvu stojí. Ale s ročním pobytem v Anglii určitě budeš mít příležitost všechno dohnat a Londýn si pořádně prohlédnout. :-)

4 Boudicca | Web | 14. srpna 2014 v 14:03 | Reagovat

Jé, to jsem netušila, že se můžeš na nádraží vyfotit i s vlající šálou! Váš výlet se mi moc zamlouvá, je vidět, že sis to užívala opravdu naplno. Muzeum Sherlocka by mě taky lákalo. A fotky s telefonní budkou jsou klasika :D

5 Pufflie | E-mail | Web | 15. srpna 2014 v 15:48 | Reagovat

Páni, takovejch zážitků! Ty se máš, taky bych se do Londýna chtěla někdy podívat :-)

6 Lyra | 16. srpna 2014 v 8:03 | Reagovat

[4]:Asi je to tam nově, vím, že když jsem v Londýně byla na jaře 2012, nic podobného jsem tam neviděla. Muzeum Sherlocka Holmese je úžasné, pokud budeš mít příležitost, určitě do něj zavítej. :)
Pozor, to není telefonní budka, ale TARDIS ze seriálu Doctor Who - http://cs.wikipedia.org/wiki/TARDIS. Klasické telefonní budky mě zase tolik nefascinují. :D

[5]:Třeba ti to jednou vyjde. :) Já v Londýně byla celkem čtyřikrát a rozhodně to nebyla má poslední návštěva, miluji to město.

7 Boudicca | Web | 24. srpna 2014 v 23:27 | Reagovat

[6]: No jo, Doctor Who, to mě zdálky míjí :D Příště snad již budu poučenější :-D

8 Lyra | E-mail | Web | 26. srpna 2014 v 9:11 | Reagovat

[7]:To je škoda, je to výborný seriál. Každopádně se nic nestalo, v pohodě. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama