Povídky, básně, články o psaní, recenze na filmy a knihy - značka: zevnitř větší!

Neverwhere (Neil Gaiman)

7. března 2015 v 16:05 | Vendula Kreplová |  Kulturní koutek
Richard Mayhew je docela obyčejný člověk. Má solidní práci, krásnou snoubenku Jessicu a občas zajde s přáteli do hospody. Jeho život se obrátí vzhůru nohama, když pomůže zraněné dívce Door ležící na ulici. Aniž by to tušil, tímto laskavým činem uvrhne sám sebe do světa chaosu a nebezpečí, o jehož existenci doposud neměl ani ponětí.

Neil Gaiman bývá občas označován za britského mága fantasy a Neverwhere je vedle knihy Stardust pravděpodobně jeho nejznámějším dílem. Zcela oprávněně, nutno dodat. Gaiman na necelých 400 stranách rozvíjí zcela nový svět. Nebo lépe řečeno staví dva světy vedle sebe. London Above - plný lidí se všedními životy. A London Below - místo stejně rozmanité jako nebezpečné. Obzvlášť když vám jdou po krku nájemní zabijáci pánové Vandemar a Croup.

Ukázka (str. 67):
"Mister Mayhew," said Mr Croup, helpfully, "do you know what your own liver tastes like?" Richard was silent. "Because Mister Vandemar has promised me that he's personally going to cut it out and stuff it into your mouth before he slits your sad little throat. So you'll find out, won't you?"
"I'm calling the police. You can't threaten me like this."
"Mister Mayhew. You can call anyone you wish. But I'd hate to think that we were making a threat. Neither myself nor Mister Vandemar make threats, do we Mister Vandemar?"
"No? Then what the hell are you doing?"
"We're making a promise," said Mr Croup through the static and the echo and the hiss. "And we know where you live." And he hung up.

Než se tak Richard naděje, ocitá se až po uši v potížích. Nejen že mu vyhrožují (pardon, slibují smrt) pánové Vandemar a Croup, ale navíc si ho nikdo z jeho života nepamatuje. Vypadá to, jako kdyby nikdy neexistoval. Jediným řešením je vydat se do London Below, najít Door a přesvědčit ji, aby mu jeho život pomohla získat zpět.

Zde nastává nejzajímavější část knihy, která plně prokazuje Gaimanovu nezměrnou představivost. London Below je místem, které si zamilujete takřka okamžitě. Čím více se o něm a jeho podivných a zároveň fascinujících obyvatelích dozvídáte, tím více byste se do něj chtěli podívat. Navštívit Nightmarket plný všeho možného zboží, jaké si jen (ne)dokážete představit. Dát si čaj s opatem z Black Friars. Nebo si vyjít na prohlídku města se sarkastickým markýzem Carabasem, který uzavřel spojenectví s Door a pomáhá dívce zjistit, kdo stojí za smrtí její rodiny.

Vedlejší postavy jsou do poslední zajímavé. Kromě markýze Carabase a vraždícího dua Vandemar a Croup je třeba zmínit především Hunter, lovkyni, jejíž instinkty jsou dokonale smrtící. Dokáže ale obstát proti všem nepřátelům?

To vám pochopitelně neprozradím, jedním si nicméně můžete být jistí: o napětí v příběhu není nouze. Ve stejnou dobu kniha nepostrádá humor z velké části založený na slovních hříčkách a ironii, což atmosféru příběhu mírně odlehčuje. Ať už jde o markýzovy uštěpačné poznámky nebo rozdíly mezi London Above a London Below, během čtení se budete nejen bát o postavy, ale též dobře bavit.

Chvíli trvá, než pronikneme do příběhu a začneme chápat, co se děje. Hlavním vypravěčem je Richard, takže na začátku víme stejně málo jako on. Využití Richarda jako vypravěče nám rovněž umožňuje zažívat kouzlo a zároveň děs z postupného poznávání London Below. Nezůstaneme ale jenom u Richarda, občas je využit úhel pohledu i jiných postav, nejčastěji Door, Vandemara s Croupem a markýze Carabase. Výše zmínění avšak nejsou jediní, kteří budou v knize hrát důležitou roli.

Ukázka (str. 134-135):
It was very beautiful.
Soon every candle in the Hall was burning. It paused by the rock-pool; knelt beside the water, cupped its hands, lowered them into the clear water, raised them, and drank. The water was cold, but very pure. When it had finished drinking the water it closed its eyes for a moment, as if in benediction. Then it stood up, and walked away, back through the Hall, the way it had come; and the candles went out as it passed, as they had done for tens of thousands of years. It had no wings; but still, it was, unmistakably, an angel.

Gaiman dokáže nejen vyvolat napětí a pobavit, ale též má schopnost překvapit. Ve chvíli, kdy byste si mohli myslet, že již víte, jak jsou všechny karty rozdány, přijde skrytý trumf, který vše změní. O to víc zamrzí, že je možné odhalit finální zvrat předtím, než pravda vyjde najevo. Přesto je kniha natolik originální a dobře napsaná na to, aby její klady překryly tento jeden drobný nedostatek. Pokud se tedy chcete nechat vtáhnout do světa London Below, račte vstoupit do dveří, které se před vámi otevřely.

Hodnocení: 8/10

rok vydání: 2000
nakladatelství: Headline
počet stran: 387
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Neosoba | 7. března 2015 v 16:28 | Reagovat

Skvělá kniha.

2 Lyra | 9. března 2015 v 20:27 | Reagovat

[1]:Souhlasím, dlouho jsem její čtení odkládala, ale nakonec jsem se k ní dostala a v nejmenším toho nelituji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama