Povídky, básně, články o psaní, recenze na filmy a knihy - značka: zevnitř větší!

Knihy: leden/únor 2015

31. května 2015 v 23:41 | Vendula Kreplová |  Kulturní koutek
Přiznám se, že čtu dost nárazově. Jsem například schopná přelouskat několik knih po sobě a potom si dám na delší dobu pauzu. Každopádně se mi od počátku roku 2015 potěšujícím způsobem hromadí přečtené knihy a byla by škoda zážitek z nich nereflektovat zde na blogu. Dnes bude řeč o deseti knihách, které jsem přečetla v období leden a únor 2015.


Flawless
autorka: Sara Shepard

Druhý díl ságy Pretty Little Liars (Roztomilé malé lhářky), podle níž vznikl stejnojmenný seriál. Kniha neurazí, ale ani nenadchne. Jako oddechovka se jednou dá přelouskat, ovšem v paměti neutkví. Knihu jsem četla jako e-book, v knihovně byla věčně rozpůjčovaná.

Práce na dálku
autoři: Jason Fried a David Heinemeier Hansson
rok vydání: 2014
počet stran: 247

Naučná literatura. Tedy jak se to vezme. Autoři v knize nepředkládají souvislý výklad, spíš se dělí o své vlastní zkušenosti s prací na dálku. V jejich podání tento typ práce dává perfektní smysl, jakkoliv jste o něm třeba předtím nikdy neuvažovali. Přesto nemažou čtenáři med kolem pusy a říkají, že práce na dálku má vedle řady výhod i své zápory. Nejlepší je si knihu přečíst a názor si udělat sám.

Přistání na Řípu
autoři: kolektiv autorů
rok vydání: 1988
počet stran: 275

Kniha obsahuje výběr sci-fi povídek českých autorů. Pro tyto staré povídkové sborníky vydané ještě za dob socialismu mám slabost. Výběr povídek je pečlivý, vesměs jde o kvalitní díla a jen málokdy se mi stalo, že by se mi některá povídka vyloženě nelíbila. V této knize hodnotím jako nejlepší následující povídky:
  • Poselství pro Agla Mathona (Ondřej Neff): O muži, který zemře celkem třikrát.
  • Školní případ (Ludmila Freiová): O mimozemské vědkyni, která v rámci výzkumu zajde příliš daleko.
  • Přistání na Řípu aneb Smutek náhradního boha (Pavel Sýkora): Nejlepší povídka, která přiměje k zamyšlení. Skupina mužů se dopraví na cizí planetu a stanou se bohy místního obyvatelstva.
  • Stoupání (Eduard Martin): O mladíkovi, který zjistil, že dokáže létat... ale má to svůj háček. Povídka krásně vystihuje lidskou povahu, na níž se dá nalézt mnoho vad a nedostatků.

Stmívání
autorka: Stephenie Meyerová
rok vydání: 2008
počet stran: 407

Po delší době jsem si znovu přečetla Stmívání a ověřila si, že vážně není tak špatné, jak spousta lidí tvrdí. Minimálně první díl ne. Jakmile se Bella setká s Edwardem, děj začne poměrně odsýpat a někdy je takřka napínavý (např. během Bellina nechtěného road tripu s Jasperem a Alicí). Škoda, že zdaleka nejzajímavějším postavám knihy - upírské rodince Cullenových - není věnováno víc prostoru.

American Beauty
autor: Alan Ball
rok vydání: 2000
počet stran: 153

Scénář k stejnojmennému slavnému filmu režiséra Sama Mendese. Scénář se čte dobře, ale je důkazem toho, že někdy film v sobě má kouzlo, které řádky v knize nedokážou zachytit. Pokud máte film rádi, přečtením scénáře nic nezkazíte, ba naopak - třeba vás přiměje se na film podívat z trochu jiného úhlu, i když se od konečné verze příliš neliší, pouze v detailech.

Svět Sherlocka Holmese
autor: Martin Fido
rok vydání: 2005
počet stran: 143

Bible pro všechny fanoušky geniálního detektiva, která je od začátku do konce nadupaná zajímavými informacemi. Kromě Holmese samotného se věnuje jeho tvůrci, siru A. C. Doyleovi, filmovým a seriálovým adaptacím, a vůbec všemu, na co byste si v souvislosti se Sherlockem Holmesem mohli vzpomenout.

Čára hrůzy
autor: Jaroslav Mostecký
rok vydání: 1998
počet stran: 334

Další povídková sbírka, tentokrát od jediného autora. Kvalita povídek je lehce nevyvážená, ale věsměs jde o čtivá díla. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na styl autora. V knize používá dost metafor, květnatých přirovnání a rozvitých souvětí. Trochu navíc mi přišel rámcový příběh, který se prolíná napříč celou knihou a podle něhož získala svůj název. Vytrhoval mě ze soustředění a odváděl mou pozornost od samostatně stojících povídek. Nejvíce mě zaujaly tyto povídky:
  • Dárek pro Caesara: Věci nejsou vždy takové, jak se jeví. Muž, který na dlouhé cestě doprovází Caesarovu sestru, se o tom přesvědčí na vlastní kůži.
  • Světla lucerniček: Obyvatelé statku doposud nezapomněli na hrůzy války. V nedalekém lese ale číhá ještě něco strašlivějšího než nacisté.
  • Nestvůry: Rodina se schovává před nestvůrami. Povídka vyznívá obzvlášť silně díky vypravěčce, jíž je mladá dívka, v podstatě ještě dítě.
Ale i další (např. V bažinách Džiunda, Vem černou pastelku a namaluj svou duši, Strach, že v prach se obrátíš) nejsou špatné. Knize se nedá upřít silná atmosféra, která dokáže v čtenáři vyvolat neurčitý pocit hrůzy.

Jak uspět na vysoké škole
autorka: Eva Fryjaufová
rok vydání: 2006
počet stran: 127

Ze zvědavosti jsem přelouskala tuto knihu. Je poměrně útlá, takže ji máte přečtenou za hodinku. Pokud již na vysoké škole studujete, neprozradí vám mnoho nového. Budoucím vysoškolákům by mohla pomoci. Každopádně obsahuje pár dobrých tipů, takže jejím přečtením nic neztratíte.

Kedrigern a Hlas pro princeznu
autor: John Morressy
rok vydání: 1993
počet stran: 239

Humorná fantasy klasika, která vypráví patálie starého mládence a čaroděje v jedné osobě Kedrigerna. Kniha se ke mně dostala díky doporučení Temnářky. A nezklamala - čte se neuvěřitelně rychle, pobaví a uvolní. Přesto se mi do druhého dílu příliš nechce. Mám totiž dojem, že Morressyho humor lépe funguje v malých dávkách a s větším časovým rozestupem. Zato se mu nedá upřít hluboká studnice nápadů, z níž dokáže vykřesat jednu vtipnou situaci za druhou. Kvákající princezna rulezz!

Neverwhere
autor: Neil Gaiman
rok vydání: 2000
počet stran: 387

Vrcholně originální dílo britského fantasy mága, které se odehrává v ulicích Londýna... a pod jeho povrchem. Více než hlavní hrdina mě oslovily vedlejší postavy (např. dvojice nájemných vrahů Vandemar a Croup) a především propracované prostředí Podlondýna, do kterého bych se okamžitě vypravila, mít tu možnost. Kniha s úspěchem převrací zažitá klišé a je názorným důkazem toho, že Gaimanovu představivost a styl psaní by mu mohl leckterý spisovatel fantastiky závidět. Více v recenzi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Cesta do nitra | Web | 1. června 2015 v 9:48 | Reagovat

Tak Stmívání miluji, je to pěkný příběh, nechápu jak to někdo může kritirovat ....

2 Limeo | E-mail | Web | 1. června 2015 v 14:59 | Reagovat

Já se přiznám, že až na Stmívání žádnou z uvedených knih neznám ;-). Jsem ráda, že alespoň někdo ignoruje předsudky a pustí se i do takové "rizikové četby". Ani mě nepřijde celá sága tak špatná, není to nic, co bych chtěla číst 20x za sebou, ale je to fajn, navíc zajímavý příběh s fajn postavami ;-).

3 Alienor | Web | 2. června 2015 v 9:48 | Reagovat

Sherlocka Holmese a tu knihu o vysoké škole si půjčím v knihovně, díky za tipy!

Stmívání mi taky nepřišlo jako kdovíjaká tragédie, četlo se to celkem dobře, ale nebylo to zas tak chytlavé, abych si chtěla přečíst i další díly. No ale film byl teda odpad :D

Nikdykde je jedna z mých nejoblíbenějších knih, doslova jsem ji hltala. On má fakt neskutečnou fantazii. Ještě se mi moc líbil Oceán na konci uličky, kde jsem na konci litovala, že děj nepokračuje, klidně to mohl napsat dvakrát delší, vůbec bych se nezlobila.

4 Tlapka | E-mail | Web | 2. června 2015 v 19:50 | Reagovat

Stmívání-kniha je podle mě lepší než film, i když můj šálek kávy to není ani tak. A pořád je to mnohem lepší než 50 odstínů, to byla strašná i kniha. :D
Moc se mi líbí tip na knížku o VŠ (rad a tipů není nikdy dost :D), Sherlock Holmes a Přistání na Řípu. Díky (nejen) za ně! :)

5 Boudicca | Web | 2. června 2015 v 21:00 | Reagovat

Stmívání mi jako kniha nepřišlo zas tak špatné, jen ten film je prostě béžkový. Až bych řekla, že v angličtině se mi to četlo velice dobře. Ostatní knížky neznám. Líbí se mi Kedrigern :)

6 Lyra | E-mail | Web | 5. června 2015 v 12:14 | Reagovat

[1]: Já si myslím, že Stmívání nejvíc uškodil hype, který se okolo něj strhnul. Když má nějaké dílo tolik vášnivých fanoušků, je takřka zaručeno, že si najde i neméně zaryté odpůrce. Pokud ale přehlédneme všechen ten povyk, osobně zastávám názor, že Stmívání není ani zdaleka tak špatná kniha, jak spousta lidí tvrdí. Minimálně je docela čtivá, občas se v ní najde humorná nebo napínavá scéna a nesmím zapomenout na zajímavé vedlejší postavy.

[2]:V tomto směru zastávám názor, že je dobré si vždycky danou knihu přečíst a názor si udělat sám, než ji odsoudím. Řídit se podle názorů druhých je v tomto případě hloupost, každý má jiný vkus. Jak už jsem zmínila výše, znám daleko horší upírské příběhy než Stmívání. Což je opět otázka vkusu, že ano.

[3]:Není zač, snad se ti budou líbit. :)
S tím filmem máš pravdu. Jeho základním problémem podle mě je to, že kniha je hodně založena na niterných pocitech a vnitřních monolozích a to se do filmu přenáší hodně špatně, pokud tam nechceš mít jeden otravný voice-over za druhým.
Gaimanovu fantazii mu docela závidím, mít jen z poloviny takovou představivost, byla bych za vodou. :D Oceán na konci uličky jsem doposud nečetla, ale chci se k němu někdy dostat, snad to bude co nejdřív (že by o prázdninách?).

[4]:Tak do čtení 50 odstínů bych se nepustila, zase tak odvážná nejsem. Erotická tematika mě příliš nezajímá, rozhodně ne natolik, abych začala číst knihu o rozsahu 600 stran. Možná se mrknu na film, ten má dvě hodiny, takže bych ho za sebou měla rychleji než knihu.
Není zač, pak třeba napiš, jak se ti líbily. :) Přistání na Řípu je skvělá kniha, kterou bohužel skoro nikdo nezná. A ty zbylé dvě také nejsou k zahození.

[5]:Kedrigern je výborné čtení, člověk se u něj skvěle pobaví, akorát tě musím varovat, že je silně návykový, takže pokud se do něj pustíš, raději to nedělej v období, kdy máš práce nad hlavu, protože je vážně těžké se od něj odtrhnout (mluvím z vlastní zkušenosti). :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama