Povídky, básně, články o psaní, recenze na filmy a knihy - značka: zevnitř větší!

Intimní dobrodružství jedné londýnské prostitutky (Belle de Jour)

23. prosince 2015 v 23:22 | Vendula Kreplová |  Kulturní koutek
Intimní dobrodružství jedné londýnské prostitutky je kniha, která je koncipována jako soubor deníkových zápisků dívky/ženy vystupující pod pseudonymem Belle de Jour, která žije v Londýně (závist) a pracuje jako call girl (závist zrušena). Belliny zápisky se datují od listopadu po červen a zachycují její prakticky každodenní život, soukromý i pracovní.

Vzhledem k tomu, že kniha vychází z původně blogových příspěvků, je psána poměrně stručným, lehce srozumitelným a především čtivým stylem. Belle si v popisování svých milostných eskapád nebere žádné servítky, ale přesto kniha nevyznívá vulgárně. Jak moc vám bude připadat nevkusná, záleží čistě na míře vaší otrlosti. Troufám si však hádat, že v dnešní společnosti prosycené násilím a sexem, tato kniha jen málokoho šokuje. Předčítat ji dětem na dobrou noc bych však z pochopitelných důvodů přece jen nedoporučila.

Poněvadž na všechny události popisované v knize nahlížíme očima Belle, je velmi důležité, jaký k ní zaujmeme postoj. Mně její postřehy přišly leckdy poměrně zábavné, protože mám ráda suchý (anglický) humor, kterého se v knize objevuje docela hodně. Pobavila mě například její definice dobrého sexu (takový, při kterém dostanete všechno, co chcete) a špatného (při kterém dostane všechno, co chce, někdo jiný). Samozřejmě se v knize najdou i nudnější pasáže, ovšem ani ty nejsou natolik nesnesitelné, aby čtenáře donutily přeskakovat stránky.

S Belle v roli vypravěčky nevyhnutelně souvisí i to, že musíme počítat s jistou mírou stylizace, která je blogovým příspěvkům vlastní. Jen málokdo píše na svůj blog stylem "jak mi huba narostla". Lidé obecně mají na internetu tendenci dělat se lepšími, než ve skutečnosti jsou. A nebo horšími, ale jen málokdy jejich blogový obraz, jaký si svými články vybudují, bez výhrad odpovídá skutečnosti. Tuším, že se tomu říká nespolehlivý vypravěč - aneb když dva popisují stejnou událost, jen těžko ji vylíčí úplně stejně. Subjektivita hraje velkou roli.

A jelikož je lidský život jen málokdy zcela ohraničen, tak i tato kniha vyznívá na konci hodně otevřeně. To je ovšem pouze přirozené, protože na rozdíl od (některých - výjimkou je například italský neorealismus) filmů lze ve skutečnosti málokdy rozpoznat, který okamžik byl tím hraničním, od něhož se náš život zcela změnil. Podobné věci si většinou uvědomujeme až s jistým odstupem času a Belle není výjimkou.

Podle knihy byl natočen i seriál, který je v ČR známý pod názvem Tajný deník call girl. Seriál o čtyřech sériích se vysílal v letech 2007 až 2011 a hlavní roli v něm ztvárnila Billie Piper (např. Doctor Who, Mansfield Park).

Ukázka (str. 178-179):

mardi, le 23 mars

Jsem laciná.

Za pár stovek na hodinu se to sice nezdá, ale je to pravda. Vzhledem k ekonomice sexu, kdy je muž připraven investovat určitý čas a trochu peněz na rozdíl od dárků a zábavy, aby vlákal ženu do postele, jsem zákazníky ujišťována, že cena za prostitutku není vyšší než investice do nějaké ženy na obchodní cestě. Prostitutka vám navíc nebude později působit potíže.

Nemyslím tím však, že bych byla laciná v práci, kde by posuzování toho, zda se mé služby vyplatí, vyžadovalo úroveň matematiky, které nejsem schopná. Jsem laciná ve skutečném životě.

Na papíře to vypadá dobře. Žena si sama zařídí dopravu, zaplatí si svoji pintu piva a možná i několik pint za vás, a pokud z toho vznikne vztah, nedělá povyk kvůli dárkům, dovoleným nebo jiným cetkám vyplývajícím z vašeho citu, kromě citu samotného. Jdete-li někam spolu, zaplatí svůj podíl. Pokud vám nevyjde rezervace v nějaké dobré restauraci, usměje se a řekne, že můžete zůstat doma. Nebude despoticky vyžadovat lesklé věci v bleděmodrých krabičkách od Tiffanyho, a jestliže uvidí něco, co se jí líbí, koupí si to sama, a pokud jí něco přinesete vy, bude vám za to vděčná. Nepokládá to však za nic daného.

Jsem pozemek nákladný na údržbu, ale najměte si mé správce a je to.

Trvalo mi nějaký čas, než jsem přišla na to, že právě toto muže nepřitahuje. Mají potěšení z lovu, z představy, že hodnota ženy se odráží v úsilí, které vyvinou, aby získali úsměv nebo polibek. I když si pak žena vede v posteli mizerně, poté, co jste ji o víkendu na Sardinii donutili rozevřít pevně semknutá stehna a dali jí prsten s černým diamantem, budete rádi, že ji máte v posteli a na ničem jiném vám nebude záležet.

Domnívám se, že lidé jsou v posteli horší než jejich předci a v populaci se rozvíjí trend získat partnera jazykovým nadáním (poznámka: vědecky neprokázáno). Mohlo by to rovněž znamenat, že brzy budou převládat ženy s očima srny, mírně dovnitř ohnutými prsty u nohou a schopností se uculovat.

Film noir nám poskytl termín pro ženu, kterou je snadné vydržovat a s níž je laciné se scházet, jak ji ztělesňuje Ingrid Bergmanová a jiné senzační blondýny. Byly to ženy, které, stručně řečeno, věděly, jak se chovat. Nebombardovaly vás ukňouranými telefony typu "proč jsi šel s kámoši na fotbal, když jsi mohl jít se mnou vybírat sisalové běhouny na podlahu?". Dokáží přijmout rozchod, a pokud ne, tak vám to nedají najevo. Jsou to siluety mizející ve tmě, které si vás budou nepochybně pamatovat, ale už s vámi nikdy nepromluví.

Tyto ženy tráví značný čas samy a popíjejí lihoviny. Nikdy nevyjdou z místního kostela zasypávané okvětními lístky. Nikdy se z nich nestanou mámy, domácí hospodyňky ani nic podobného.

A nikdy nebudou mít manžela, který chodí za prostitutkami.

Na tu poslední větu raději zapomeňte.

Hodnocení: 7/10

rok vydání: 2009
nakladatelství: Columbus
počet stran: 254
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kalypsó | E-mail | Web | 24. prosince 2015 v 0:00 | Reagovat

Tak to zní hodně dobře! Škoda, že už je pozdě na Vánoční přání :)

2 Lyra | E-mail | Web | 27. prosince 2015 v 9:59 | Reagovat

[1]:Možná, ale na přečtení zajímavé knihy není nikdy pozdě. A když náhodou nejsou peníze, knihovna to jistí. :-)

3 Boudicca | Web | 4. března 2016 v 21:36 | Reagovat

Zapsáno na seznam knih, které si jednou přečtu (teď se čtečkou to snad bude rychlejší). Hodně dobře vybraná ukázka. Recenzi jsem četla už dříve (hned jak článek vyšel) a musím říct, že mi ta kniha zůstala v hlavě. Nejvyšší čas se na ni vrhnout. :)

4 Lyra | E-mail | Web | 6. března 2016 v 9:58 | Reagovat

[3]:Ano, čtečka čtení výrazně usnadňuje. Snad se ti kniha bude líbit, mě na ní zamrzel akorát ten konec "nekonec", ale vzhledem k tomu, že jde o deník, dá se otevřený závěr pochopit.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama