Povídky, básně, články o psaní, recenze na filmy a knihy - značka: zevnitř větší!

Whocon 2015

19. prosince 2015 v 12:42 | Vendula Kreplová |  Z mého života
Bláhově jsem po loňské zkušenosti předpokládala, jak moc si Whocon vychutnám, ale nakonec jsem stihla festival navštívit pouze jeden den, a i za to málo jsem byla ráda.


Letošní ročník Whoconu (festival zaměřený na seriál Doctor Who, v menší míře pak na další fenomény britské kultury a sci-fi) se opět konal od pátku do soboty. Já vyrazila na sobotní program. Mou první přednáškou dne byl WHO!Crack. Jak název napovídá, mělo jít o pouštění humorných videí. Píši mělo, protože mně osobně příliš humorná nepřipadala, ale ostatní diváci se smáli. Nevím, asi jsem divná. Zaujalo mě pouze jedno video. Kapitána Jacka není nikdy dost! Pardon... Tančícího Johna Barrowmana není nikdy dost!


Dále jsem navštívila krátkou přednášku S. Holmes a jídlo, kde se jednak křtila kniha na toto téma a také jsme se mohli podívat a dokonce si ohmatat jídelní vybavení, které se používalo v dobách Sherlocka Holmese a doktora Watsona. Přednáška byla nabitá zajímavými informacemi, ale jejich podání mi přišlo poněkud nešťastné - dost monotónní.

Samozřejmě jsem jakožto správný čajový maniak nemohla nevyzkoušet místní čajovnu. Zoufale se mi chtělo spát a tak jsem si společně s Turmë doplnila energii hned dvěma dávkami čaje. Výbornou Masalou a neméně chutným Čajem prokletých básníků. Nemám tušení, co v něm bylo (nejspíš to ani nechci vědět), ale chutnal skvěle a na nohy mě postavil stoprocentně.

Jako nejlepší přednášku hodnotím Historii a současnost žánru science fiction. Na přednášejícím šlo poznat, že se v tématu vyzná, hovořil živě, a navíc jsem jako bonus získala tipy na několik filmů, které by stály za zhlédnutí.

Poté jsem si nenechala ujít přednášku Humanoidní terminátoři aneb od T70 po T nekonečno. Nevěřila bych, kolik různých typů Terminátorů existuje, čert aby se v tom vyznal. Bohužel jsem z přednášky odešla dřív, abych stihla následující besedu se zahraničním hostem Peterem Purvesem, na kterou jsem si koupila lístek předem.

Nakonec se ukázalo, že jsem ani nemusela pospíchat, protože se začátek besedy posunul minimálně o půl hodiny. Každopádně stála za to. Peter Purves, který si zahrál v původním Doctorovi Who Stevena Taylora, společníka prvního Doctora, je nesmírný sympaťák. Povyprávěl nám o začátcích natáčení Doctora Who, což mě osobně tuze zajímalo. Zaujalo mě jeho líčení, v jakých značně improvizovaných podmínkách seriál zpočátku vznikal. Protože nebyl dostatek natáčecího materiálu, scény se točily na první dobrou. Aby mohla kamera přejíždět z místa na místo, v průběhu natáčení jedné scény se vždy musela stihnout zbourat stěna a přesunout na jiné místo a pak zase zpátky... Poté co představitel prvního Doctora William Hartnell onemocněl a začal mít problémy s pamětí, staly se součástí seriálu i jeho přeřeky, které kvůli již zmíněnému nedostatku materiálu nebylo možné přetočit. Peterovi například v paměti utkvěla scéna, kdy měl Doctor vysvětlit lidem, kteří ho chtěli uctívat, že není Bůh (God). Místo toho jim ale řekl, že není pes (dog)...

Hodně se též mluvilo o přechovávání starých dílů. Spousta dílů se ztratila kvůli tomu, že BBC tehdy měla ve zvyku na filmový materiál nahrávat nové seriály a filmy a ty staré přemazávat. Epizody Doctora Who se posílaly do zahraničí a některé se sice vrátily zpět, ale třeba z nich byly jisté části kvůli cenzuře vystřiženy nebo pozměněny oproti originální verzi. Když bylo materiálu s epizodami příliš mnoho a nebylo ho kde skladovat, tak se svezl na jednu hromadu a vyhodil. Naštěstí se našel jeden fanoušek, který si vždy při vysílání nové epizody v televizi nahrál na mikrofon zvuk. Takže se zachovala zvuková stopa všech epizod, díky čemuž mohly vzniknout aspoň audioverze těch ztracených. Malé milosrdenství, ale potěší.

Beseda probíhala v angličtině s překladatelem. Peter mluvil krásně srozumitelnou angličtinou, sršel humorem a vypadal, že se mu na Whoconu upřímně líbí. Ještě jsem se s ním setkala dvakrát. Prvně jsem si od něj nechala podepsat fotografii, kterou jsem si na Whoconu zakoupila. Podruhé jsem se s ním nechala vyfotit, a to hned dvakrát. Jednou jsem se fotila ve skupině s mými pražskými známými, s nimiž jsem se seznámila na letošním Festivalu fantazie. Na druhé fotografii jsem sama s Peterem.

Já a Peter Purves.
Chcete-li fotografii vidět v původním rozlišení, stačí kliknout pravým tlačítkem.

Po skončení besedy jsem se ještě nechala vyfotit u TARDIS (fotografie bude později) a poté jsem zamířila na vlak, ačkoliv se mi domů nechtělo. Návštěva Whoconu, byť krátká, představovala vítané vybočení z normálního života. Navíc byla oproti prvnímu i druhému ročníku obohacena přítomností zahraničního hosta. Pokud mi to časové možnosti dovolí, na příští ročník Whoconu určitě půjdu.

A co vy? Byli jste letos na Whoconu? Pokud ano, jak se vám tam líbilo? Jestliže ne, chystáte se příští rok?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 No One | Web | 20. prosince 2015 v 10:13 | Reagovat

Já jsem na whocon chtěla jít, ale nějak jsem vůbec nepostřehla, kdy se bude konat. :D Ty přednášky zní hrozně zajímavě, zvlášť na historie sci-fi. Doufám, že se dostanu na příští ročník. :-)

2 Lyra | E-mail | Web | 27. prosince 2015 v 9:58 | Reagovat

[1]:Ale to je chyba, je potřeba si to hlídat. :D Přišla jsi o skvělou akci, ale pokud se Whocon bude konat i příští rok, jistě to bude znovu stát za to, tak se tam třeba potkáme. :-)
Přednášky byly zajímavé a hlavně jich bylo na výběr dost, takže kolikrát jsem měla značné dilema, na co jít a na co nakonec ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama