Povídky, básně, články o psaní, recenze na filmy a knihy - značka: zevnitř větší!

Ohlédnutí za rokem 2015

21. února 2016 v 20:51 | Vendula Kreplová |  Z mého života
Slíbila jsem sama sobě, že bilanci za rok 2015 sepíši tentokrát dřív než na podzim... a tady je. Minulý rok byl nabitý událostmi a doufám, že rok 2016 ho v tomto ohledu ještě překoná. :) Stejně jako loni jsem článek rozdělila do několika kategorií.


Blog

Na blogu jsem uveřejnila celkem 42 článků (ha, mé oblíbené číslo... kdo uhádne proč? :). Letos by to mělo být víc, protože jsem konečně nalezla směr, jakým chci blog vést.

V květnu jsem zavedla nový projekt - výhled na nadcházející měsíc. Vždy začátkem měsíce shrnu zajímavé premiéry nových filmů, vysílání seriálů, vydání knih a konání (brněnských) akcí.

Další novinkou jsou komentáře k přečteným knihám, většinou v přehledovém článku shrnujícím období dvou měsíců. Na to psát samostatnou recenzi na každou knihu není dost času, rozhodla jsem se to proto vyřešit tímto způsobem.

Zapojila jsem se do projektu 101 cílů za 1001 dnů. Projekt se v mém podání trochu nafoukl, protože mi 101 cílů nestačilo. Zatím si vedu docela dobře, ale chce to na plnění cílů zapracovat.

V prosinci jsem vymyslela tematický vánoční projekt Filmový adventní kalendář. Nakonec jsem v jeho plnění nebyla ani zdaleka tak úspěšná, jak jsem chtěla, ale pár filmů jsem přece jenom viděla, a to je hlavní.

Zájmy

Během roku jsem napsala tři povídky. Dvě do literárních soutěží, jednu do připravovaného sborníku. Zjistila jsem, že se při tvorbě povídek čím dál víc rozepisuji, což značí, že bych měla zčásti přejít k románům.

Což jsem také udělala a na podzim dopsala můj první román s pracovním názvem Bratři krve. Žánrově jde o upírskou urban fantasy s naprostou absencí zamilovaných středoškolaček a naopak se značným množstvím mrtvých těl. O románu na blogu nehovořím naposled, ještě se tu s ním setkáte.

Ačkoliv mé literární činnosti jasně dominovala próza, našlo se i pár napsaných básní (přesný počet vám ale nepovím).

Zúčastnila jsem se tří literárních soutěží. V jedné jsem uspěla a má povídka se probojovala na vítěznou pozici v bleskové soutěži Triumvirátu. Což potěší o to víc, že když jsem se bleskovky účastnila poprvé, tak jsem pohořela. Naštěstí jsem to díky mé tvrdohlavé býčí hlavě vyzkoušela znovu, a tentokrát to vyšlo. :) Důležité je se nevzdávat!

Znovu jsem se vrátila ke kreslení (portrétů). Jde to ztuha, ale dá se to. V kreslení nikdy nebudu tak dobrá jako v psaní, vím to o sobě, takže kreslím zřídka, jen když mě začnou svrbět prsty.

Na podzim jsem natočila dva krátké filmy. Kameru jsem držela v ruce poprvé v životě a ověřila si, že se natáčení chci věnovat i do budoucna. Šlo o nezapomenutelný zážitek, zúčastnění herci by mohli vyprávět. :)

Momentka z natáčení

V prosinci se po pilném zkoušení uskutečnila premiéra hry Lakomec divadelního spolku DivOch, jehož jsem členkou. Premiéra se vydařila a byl to skvělý zážitek. Hra se bude hrát znovu, na další představení vás upozorním v článku, kdybyste se chtěli přijít podívat.

Lakomec v plném proudu. Já jsem napravo v růžových šatech.

Co se týče četby, přečetla jsem celkem 82 knih (pro porovnání - v roce 2014 to bylo 38 knih). Nejvíc stále čtu fantastiku a předpokládám, že se to v dohledné době nezmění. Více jsem začala číst knihy v angličtině.

Stále pokračuje má filmová mánie. Zhlédla jsem 272 filmů, z nichž blíže neurčený počet tvoří krátké filmy. Dvanáctkrát jsem byla v kině. O nejlepších zhlédnutých filmech jsem psala na blogu - staré, nové.

Kromě filmů se našel prostor i pro seriály. Dala jsem si opáčko mého oblíbeného seriálu z dětství - Létajícího Čestmíra (pořád je to hodně dobré). Znovu jsem zhlédla první sérii výborného Daredevila, který se tak zařadil mezi mé oblíbené seriály. Dalším kvalitním zážitkem byla Jessica Jones, která sice v mých očích nedosáhla kvalit Daredevila, ale zato jsem si díky ní oblíbila nového záporáka - Kilgrave s tváří Davida Tennanta je naprosto dokonalý psychopat. A v neposlední řadě jsem si našla oblíbenou hrdinku v kurážné, inteligentní a krásné Agent Carter.

Oproti tomu jsem dala vale seriálu Pretty Little Liars, na který jsem se dívala už jen ze setrvačnosti, abych zjistila, kdo je tajemný/tajemná A, který/á terorizoval/a hlavní hrdinky. Viděla jsem první sérii muzikálové fantasy Galavant, která mě neuchvátila ani zdaleka tolik jako spoustu diváků.

Začala jsem psát recenze na nové i staré britské filmy pro server Anglomanie, který je zaměřený na britskou kulturu. Mé články si můžete přečíst zde, jinak doporučuji k pročtení celou stránku, najdete toho na ní mnoho zajímavého.

Stejně jako v roce 2014 jsem soutěžila... a vyhrála. Vyhrála jsem tři knihy, jednu na blogu Králík v krabici a dvě elektronické knihy na Schefikově blogu.

Zážitky

V květnu jsem si nenechala ujít pražský křest nové knihy Terky Matouškové Vílí kruhy. Křest se vydařil a setkala jsem se díky němu s lidmi, které jsem neviděla už dlouho. Rovněž jsem poznala nové lidi. Jen ten následný břichabol nebyl příliš příjemný (tehdy zrovna v Praze byla ta otrávená voda, či co).

Křest Vílích kruhů. Účastníci akce se vrhají na tematické záložky.

Díky Yimě a jejímu opakovaně pořádanému Psacímu odpoledni jsem si poprvé vyzkoušela psaní na stroji. Má to své kouzlo a klidně bych si psací stroj pořídila domů, ale musím být realistická - na počítači píši mnohem rychleji a víc toho stihnu.

To se to píše na stroji, že... Nakonec jsem naťukala dvě básničky, někdy je sem přidám.

V červnu jsem sezvala kamarády do čajovny a oslavily jsme mé 23. narozeniny. Uspořádaly jsme turnaj v Dixitu a ochutnaly výborné muffiny, které přinesla šikovná Awia. Akorát cestou do čajovny jsem zabloudila, protože jsem v ní nikdy předtím nebyla, a dorazila na svou vlastní oslavu asi o dvacet minut později. Stylové, Lyro, stylové. :D Dragell o oslavě napsala krásný článek, z něhož také pochází následující fotka.

Čtyři mušketýři v čajovně... a já.

V červnu jsem jako fotomodelka posloužila mé talentované kamarádce Wlastě, na jejíž fotografie se můžete podívat zde. Pokud byste s ní někdo chtěli fotit, myslím, že by to určitě šlo domluvit. :)

Z focení s Wlastou.

V červnu jsem zašla na babské hody v naší obci. Dalo se to, ale podobné akce opravdu nejsou můj šálek čaje.

V červenci jsem vyzkoušela cvičení jógy, na kterou jsem si už dlouho brousila zuby. A zjistila jsem, že jestli se nechci unudit, zůstanu u dynamičtějšího způsobu pohybu. Chápu, že spoustu lidí jóga baví, ale v mém případě to nebude to pravé.

V červenci jsem se byla podívat na spisovatelské besedě v knihovně Jiřího Mahena. Akce se točila okolo tří mladých spisovatelek - Terky Matouškové, Haniny Veselé a Kristiny Haidingerové. Neexistuje lepší způsob prokrastinace od vašeho vlastního psaní, než chodit na besedy se spisovateli. :)

Velkým zážitkem byl výroční 20. Festival Fantazie. O FF jsem psala v tomto článku. Zpětně mi z něj kromě ubytování s Eliškou nejvíce utkvěly v paměti diskotéky, cosplay soutěž, promítání filmu Kingsman: Tajná služba v kině, setkání s Paulem McGillionem, Sylvesterem McCoyem a Davidem Nyklem, a překonání jednoho velkého mezníku v psaní mého románu - prvních sta stran!

Focení u Hvězdné brány. V popředí David Nykl, za ním Paul McGillion, napravo od Paula já.

A aby toho v červenci nebylo málo, oslavila jsem spolu s dalšími kamarádkami narozeniny Dragity v čajovně. Dragita nám přečetla ukázku ze své knihy Síla duše (dávejte pozor, až kniha vyjde, bude to pecka!).

V srpnu jsem po boku svých kamarádek, Temnářky a Dragity, na jeden den zavítala na brněnský festival Conec. O průběhu festivalu jsem psala v článku Jak jsem byla na Conci (světa) 2015.

Přes prázdniny, které se v mém případě poněkud protáhly, jsem si našla práci jako kodérka v jedné brněnské společnosti. Práce mě bavila, kolektiv byl též fajn, ale s příchodem zkouškového a kvůli psaní bakalářky jsem musela z práce odejít, abych stíhala školu.

Úspěšně jsem dokončila čtvrtý semestr (i když povinná filosofie mi dala zabrat) a probojovala se do pátého semestru, což znamená blížící se přijímací zkoušky, státnice a obhajobu bakalářské práce. A sakra.

V září jsme to s Boudiccou rozjely na hudební party Swing It! Na podobné akci jsem byla na rozdíl od Boudiccy poprvé, a tak to byl zcela nový zážitek. Klidně bych si ho někdy zopakovala, swing je mi čím dál bližší (to mám z toho, že koukám na Agent Carter).

Rovněž v říjnu jsem se na jeden den vypravila na Whocon. Festival opět nezklamal a oproti minulým ročníkům představovalo milé zpestření setkání se zahraničním hostem - představitelem společníka prvního Doctora, Peterem Purvesem. Článek zde - Whocon 2015.

V prosinci jsem si připomenula staré dobré časy na osmiletém gymnáziu, když jsem se zašla podívat na vánoční besídku. Bylo to fajn, ale znovu jsem si ověřila, že se mi po střední opravdu nestýská.

Seznámila jsem se s několika fajn novými lidmi. Především musím zmínit Turmë, která se stala mou spolužačkou i kamarádkou.

No, a nesmím zapomenout na takové drobnosti, jako že jsem poprvé ochutnala bubble tea, kuskus na sladko, medovou pitu a další nová jídla. Zamilovala jsem se do oříškových másel a nyní na ně nedám dopustit. Našla jsem si nové oblíbené místo, anglickou kavárnu Humpty Dumpty v Brně. Konečně jsem přestala hyzdit černý čaj mlékem a naučila se ho pít, tak jak je.

Z materiálních věcí mi největší radost udělala radost čtečka knih (na Vánoce) a nástavec na činky (též na Vánoce). Co to o mně vypovídá? Jsem knihomol zblázněný do cvičení. Ale mám se ráda, mám ráda svůj život, a to je asi nejpozitivnější věc nejen minulého roku, ale celkově.

A jaký byl váš rok 2015?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miloš | Web | 22. února 2016 v 20:37 | Reagovat

To snad ani možné, tohle všechno stihnout - téměř každý den jeden film, každé čtyři dny přečtení knihy, k tomu škola, atd.

2 anchovickal | Web | 22. února 2016 v 22:03 | Reagovat

Ten projekt je super.

3 Lyra | E-mail | Web | 28. února 2016 v 15:45 | Reagovat

[1]:A to se v mém okolí pohybují lidi, kteří toho stíhají ještě mnohem víc. Šílenci. :-)

[2]:Také si myslím, člověku to umožní zhodnotit, kam se v uplynulém roce posunul a také si snáz vytyčí cíle do budoucna.

4 Monica Otmili | E-mail | Web | 28. února 2016 v 18:04 | Reagovat

Se čtením teda jedeš. Tak budu držet palce, ať je pro tebe rok 2016 ještě barvitější! ;-) Mrzí mě, že jsme se nemohla dostavit na oslavu tvých narozenin, bohům žel ne vždy mi to cestování přes půlku republiky vyjde, tak snad příště.
Mrkla jsme an fotky od Wlasty a musím pochválit vás obě, krásně jsi zapadla do atmosféry fotek, jinak Wlasta má dost osobitý styl a její fotky mě dost zaujaly.

5 Boudicca | Web | 4. března 2016 v 21:15 | Reagovat

Hezké počtení. Spousta skvělých zážitků, že? Na tvůj film jsem moc zvědavá, sestra určitě taky. A kulturního vyžití, co zvládáš! Nestíhám se obdivovat :D.

6 Lyra | E-mail | Web | 6. března 2016 v 9:49 | Reagovat

[4]:Zatím to vypadá docela dobře, ale nechci nic zakřiknout. :-) Taktéž mě mrzí, že jsme se tenkrát neviděly, ale není všem dnům konec. Letos hodlám uspořádat další oslavu, tak třeba ti to tentokrát vyjde. Wlasta fotí opravdu zajímavým způsobem, a jsem ráda, že jsem s ní mohla fotit.

[5]:Vidíš, a zrovna když jsem sepisovala tento článek, tak jsem si vzpomněla na tebe a říkala jsem si, že v porovnání s tebou se nehorázně flákám a měla bych na tom zapracovat. Co se produktivity týče, jsi rozhodně můj vzor. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama