Povídky, básně, články o psaní, recenze na filmy a knihy - značka: zevnitř větší!

Filmový deníček (duben-květen 2016)

14. srpna 2016 v 17:30 | Vendula Kreplová |  Kulturní koutek
Duben a květen letošního roku jsem se rozhodla ve svém filmovém deníčku spojit dohromady, protože kvůli zkouškám, bakalářce a státnicím nebyl tolik čas koukat na filmy. Za oba měsíce se mi podařilo zhlédnout celkem 20 snímků, z nichž spoustu jsem zvolila kvůli škole. Třeba vás některý zaujme. :)

Duben

Whiplash (2014)
Jak poznáte opravdu povedený film? Hlavní hrdiny můžete nesnášet, ale stejně vás zajímají jejich osudy a svým způsobem je chápete. Whiplash je vysoce povedené dílo nejen po herecké, ale i vizuální stránce, obzvlášť sladění rytmu hudby a obrazu se povedlo na jedničku. Závěrečná scéna je v tomto ohledu vrcholem, názorný příklad, že někdy slova ve filmu nejsou potřeba.

Teorie všeho (2014)
Film vypráví o vztahu Stephena Hawkinga a jeho první manželky Jane. Je to sladké až na půdu, ale je to britské, takže se na film pořád dá koukat bez větší újmy na zdraví. Herci jsou solidní, osobně mě nejvíce zaujal Charlie Cox ve vedlejší roli. Jako romantický příběh Teorie všeho víceméně funguje (i když nepředvádí nic nového), ovšem neočekávejte, že se dozvíte víc o Hawkingově vědecké práci… o ní tento film opravdu nevypovídá.

Agent bez minulosti (2002)
Po dlouhé době jsem znovu zhlédla první díl ságy s agentem Bournem. Příliš jsem si ho nepamatovala a tak jsem si chtěla osvěžit paměť, než se kvůli škole podívám na druhou část. Film je to dobrý, akční, napínavý… ale neobsahuje nic, čím by mě vyloženě uchvátil a přiměl se na něj dívat znovu a znovu.

Bournův mýtus (2004)
Mnohem lepší než první díl. Příběh ze začátku působí chaoticky, ale jak se postupně jednotlivé linky splétají dohromady, vychází najevo jeho propracovanost. Pozice nevinně obviněného člověka agentu Bourneovi sedí a vsadím se, že samotný Hitchcock by tento film se zájmem zhlédl. Film boduje tím, že svého hrdinu vůbec nešetří a neváhá ho připravit o to, co je mu nejdražší (což následně poslouží jako výborný katalyzátor dalších událostí).

Drive (2011)
Takřka hypnoticky pomalé tempo se střídá se scénami nekontrolovaného násilí. Těch je bohužel příliš málo, a film tak po většinu času spíš nudí. Ryan Gosling je ovšem perfektní, a role mlčenlivého "kluka odvedle" (podívejte se na film a pochopíte tu ironii pozice hlavního hrdiny), mu sedla dokonale. Nejlepší scéna? Vášnivý polibek ve výtahu… následovaný brutální řežbou.

Veřejný nepřítel (1931)
Nuda a šeď, navzdory nepříliš dlouhé stopáži rozvláčné. Sice je to klasika, ale gangsterky z tohoto období mě jako diváka zatím nedokázaly oslovit, a ani Veřejný nepřítel na tom nic nezměnil.

Zapadlí vlastenci (1932)
Už si vůbec nepamatuji, že jsem tento starý československý film viděla, což hovoří za vše. Nekoukat, nebrat.

Kristian (1939)
Česká klasika, dobrá komedie, výborný Oldřich Nový… ale přiznám se, že ho mám raději v jiných rolích. Záměna identit je téma, které stále funguje, a tento film z něho dokázal vykřesat nejeden dobrý vtip. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že film sice pobaví, ale trvalejší dojem nezanechá a postrádá opravdu výrazné poselství. Nejlepší scéna? Hlavní hrdina během pracovní doby telefonuje se svým "bratrem".

Pátá vlna (2016)
Recenze na Dagonu. Tady mohu bez problémů použít slova klasika - "Nepotěšil jste mě, ale ani já vás nepotěším."

U pokladny stál… (1939)
Další záměna identit v českém komediálním podání. Nejvíc se mi líbil začátek filmu, od odjezdu do lázní kvalita trochu poklesla, ale nijak závratně. Vlasta Burian umí, a v tomto snímku to znovu dokazuje. Oceňuji na něm především to, jak se mu povedlo obratně zobrazit absurditu byrokracie v nemocnicích. Cosi mi napovídá, že podobně to funguje dodnes a film v tomto směru není příliš vzdálen realitě.

Květen

Captain America: Občanská válka (2016)
Jsem velkou fanynkou MCU, a nejnovější přírůstek do této filmové klenotnice mě zcela uchvátil. Film je akční, intenzivní, humorný, chvílemi dojemný a výborně zahraný. Navíc není zdaleka tak jednorozměrný, jak by se mohlo z prvotního načrtnutí konfliktu mezi Tonym a Stevem zdát, takže vybrat si stranu je těžké. Povedl se i záporák, který má zatraceně dobrý důvod pro své jednání, a ke konci mi ho bylo téměř líto. Víc jsem se rozepsala v článku na svém druhém anglickém blogu. Na film jsem do kina šla hned dvakrát a v obou případech to byl výborný zážitek.

Scaramouche (1963)
Nepodařené, nudné, roztahané. Nebýt to film do školy, vypnula bych ho maximálně do půl hodiny.

Penězokaz (1961)
Víceméně platí popis předchozího filmu. Opět zhlédnuto kvůli přípravě na zkoušku.

West Side Story (1961)
Být o hodinu kratší, užila bych si ho víc, ale některé části jsou výborné. Nejvíc se mi zamlouvá hořkosladký závěr, který má do klasického hollywoodského happy endu daleko. Inspirace Shakespearem se v tomto případě na kvalitě snímku projevila pozitivně.

Olověná doba (1981)
Německý film o vztahu dvou sester, z nichž jedna se stane teroristkou a je uvězněna. Film má své silné okamžiky, ale dnešnímu divákovi neznalému tehdejších poměrů už nic moc neřekne.

Kmotr (1972)
Marlon Brando znovu dokazuje, že se oprávněně zařadil mezi legendy. Stejně jako tento film, i když jsem se během sledování nemohla ubránit kacířské myšlence: proč to musí být tak dlouhé? Jinak ale nemám filmu co vytknout, představuje sice svět většině z nás na míle vzdálený, ale činí tak stylovým a napínavým způsobem.

Sex, lži a video (1989)
Výborné! Pokud jste někdy měli pocit, že s vámi všechno není tak úplně v pořádku a s vaším životem už vůbec ne, dost možná se v tomto filmu najdete. Jak název napovídá, sexu v něm není málo, ale o ten v konečném důsledku zase tolik nejde, hlavní jsou zde lidské snahy a vnitřní bolístky a problémy. Jedna vůbec ne zaujatá poznámka - James Spader je zde k sežrání, a to i s tím divným osmdesátkovým účesem.

Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil (2014)
První díl byl lepší, ale pořád se na to dobře kouká. Po vizuální stránce jde o ukázkovou žranici, příběhově je to horší a postavy se občas chovají jako hlupáci, kterým vůbec nezáleží na vlastním životě, ale jako jednohubku jsem tento film slupla bez problémů.

Dobrodružství pana Peabodyho a Shermana (2014)
Báječný animák o cestování v čase a nesourodé dvojici otec (pes) a syn (člověk). Pan Peabody je geniální vynálezce a Sherman má zase talent působit potíže, proto není divu, že ve filmu vidíme jednu zábavnou situaci za druhou. Škoda jen, že tvůrci nezakomponovali do děje ještě více historických osobností… nebo ještě lépe, nenatočili pokračování! Prostor by k tomu rozhodně byl.

Hoří, má panenko (1967)
V rámci přípravy na státnice jsem přesedlala na sledování starých známých českých filmů, které se řadí mezi klasiku. Nakonec jsem jich zase tolik nestihla zhlédnout, ale snaha se počítá, ne? Hoří, má panenko od Miloše Formana je hořce humorný příběh, který dobře ukazuje náturu "malých" lidí - takových, kteří nevidí za svou vlastní funkci, potažmo za hranice své vesnice. Na závěr filmu hned tak nezapomenu, dokázal zapůsobit i prakticky beze slov.

Viděli jste některý z těchto filmů? Pokud ano, jak se vám líbil? Chtěli byste některý zhlédnout?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Taychi | E-mail | Web | 21. srpna 2016 v 11:40 | Reagovat

Některé filmy si vybavuji, že jsem je viděla, ale blíže k nim nic říct nemohu. Jinak ti mohu doporučit něco ze skandinávské tvorby (seženeš na uložtu) O kuřatech a lidech. O tom nelze povídat, na to musíš kouknout! :) Je to něco nového, nečekaného a prostě černého.

2 Lyra | E-mail | Web | 23. srpna 2016 v 22:19 | Reagovat

[1]:Děkuji za tip, na skandinávské filmy koukám jen výjimečně, takže to bude poměrně neobvyklý zážitek. :-) Píšu na seznam.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama