Povídky, básně, články o psaní, recenze na filmy a knihy - značka: zevnitř větší!

Filmový deníček (březen 2017)

11. června 2017 v 17:06 | Vendula Kreplová |  Kulturní koutek
V březnu jsem stihla zhlédnout 22 více či méně zajímavých filmů a dokoukat dva seriály. Najdete mezi nimi tip na dnešní večer?


Moucha (1986)
Navzdory době vzniku jsou masky v tomto filmu stále dokonale odporné a i po více než třiceti letech postupná proměna hrdiny budí hrůzu. Navíc jde o výborně zahrané dílo (Jeff Goldblum, Geena Davis) se silnou atmosférou, které se právem řadí mezi Cronenbergovy nejuznávanější filmy.

Star Wars: Epizoda VI - Návrat Jediho (1983)
Konečně jsem si doplnila další mezeru ve vzdělání a dodívala se na původní trilogii Star Wars. Tento film už jste jistě všichni viděli, takže já doplním jen dvě poznámky: Darth Vader se tímto filmem definitivně zařadil mezi záporáky, které uznávám. A kdybych někdy potřebovala vlastní armádu, tak chci Ewoky (a velel by jim Captain America… to by teprve bylo něco!).

Emerald City - první (a bohužel i poslední série) (2017)
Nový fantasy seriál, který představuje příběh Dorotky a čaroděje ze země Oz tak, jak jste ho doposud neznali, bohužel skončil po první sérii. Víte, já se tomu vlastně nedivím, protože tenhle seriál je určený pro velmi úzké publikum… snílky a fantasty se silným smyslem pro vizuálno, steampunk a hořké milostné vztahy. Na mě ale tato charakteristika do puntíku sedí, takže jsem si seriál užila a vážně mě mrzí, že pokračování nebude. Už kvůli mému novému oblíbenému pairingu Dorothy a (naprosto úžasný) Lucas.

1984 (1984)
Kniha George Orwella je sice lepší, ale vzhledem k její kvalitě se není čemu divit. Tento film se nicméně povedl, především díky dovednému vykreslení šedivého a depresivního světa, v němž hrdinové přežívají (protože o životě se v tomto případě mluvit nedá) a intenzivním hereckým výkonům Johna Hurta v hlavní roli a Richarda Burtona v jeho poslední filmové úloze (zanedlouho zemřel).

Starman (1984)
Romantické sci-fi, které mělo pár slabších chvilek, ale po většinu času mě bavilo, drželo napjatou a rovněž malinko dojalo. Jeff Bridges ztvárňuje mimozemšťana v lidském těle dokonale. Jen mě tak napadlo, kolik lidí by chtělo, aby se k nim takto vrátily jejich ztracené lásky… a jaké následky by to asi mohlo mít.

Alonzo, muž bez rukou (1927)
Jak by si nešlo vychutnat film, v němž si lidé dobrovolně nechávají amputovat ruce? Od režiséra Toda Browninga mě více zaujaly jeho pozdější Zrůdy (1932), ale pokud máte rádi horory, tohoto filmu se nebojte. Obzvlášť díky výkonu Lona Chaneyho, legendy němého filmu, stojí za to. The things I do for love… řekl by pravděpodobně hlavní hrdina tohoto snímku a Jaime Lannister by mu mohl jen přitakat.

Plavčík na sladké vodě (1928)
Jiné snímky mého oblíbeného herce/režiséra/kreativního šílence v jedné osobě mě zaujaly více, ale i tento film představuje další vydařenou vizuální humornou žranici Bustera Keatona, kterou si vychutnáte i v případě, že vám němé filmy doposud nic neříkaly.

42. ulice (1933)
Závěrečná písnička super, jinak mi z filmu už nic moc v paměti neutkvělo (snad až na ten poněkud hůře uvěřitelný twist na konci), ale to u nenáročných muzikálů občas stačí.

Křivdila mu (1933)
Mladičký Cary Grant je k sežrání, s Mae West se k sobě vůbec nehodí a celé to vlastně nemá žádný pořádný příběh. Asi takové je zhodnocení tohoto snímku.

LEGO Příběh (2014)
Konečně jsem viděla oslavovaný LEGO Příběh a musím se přiznat, že LEGO Batman mě bavil daleko víc. Především díky lepšímu hlavnímu hrdinovi. Tady na mě toho nuceného optimismu bylo až moc a zasmála jsem se jen párkrát (většinou díky Batmanovi). Co dodat? Batman prostě rulezz!

Výlet do přírody (1936)
Krátký film o nenaplněných nadějích, zklamaných láskách a promarněných životech. Pocitově velmi intenzivní, vizuálně krásné… Ach, ta příroda. Samozřejmě z dnešního hlediska film působí poněkud jinak než kdysi, ale pořád má své kouzlo.

Kouzelná romance (2007)
Naivní a od začátku předvídatelné, ale zároveň zábavné, i když z konfrontace typické Disney princezničky s normálním světem se dalo vykřesat ještě víc humoru. Každopádně já jsem se odreagovala, takže na jedno zhlédnutí film neublížil.

Varieté (2010)
Zase jednou jsem se filmově zamilovala. A zjistila, že je se mnou očividně něco špatně, když mě více než stěží třicetiletý blonďatý fešák zaujme chlápek ve věku mého otce. Ale když je on ten Alexis (v podání Alana Cumminga) s tlustou černou oční linkou a kloboukem tak kouzelný… Jinak po příběhové stránce snadno odhadnutelné, po muzikální nadprůměrné a po herecké okay. Nejvíce mě zaujala hned první písnička, která je díky silnému hlasu Cher nezapomenutelná… Už jste někdy byli v burlesque? Pokud ne, v tom případě vítejte…


Dance, Girl, Dance (1940)
Docela nevzrušivé a navzdory krátké stopáži roztáhlé. Ani ta hudební čísla nejsou nic moc.

Dumbo (1941)
Sloníci! Roztomilé, dojemné a sympaticky psychedelické (Dumbův sen o růžových slonech). Ideální podívaná pro všechny outsidery, kteří potřebují ujištění, že není nic špatného na tom, když máte velké uši/nebo se vymykáte jiným způsobem. Hlavně když stále dokážete létat.

Sullivanovy cesty (1941)
Čekala jsem víc. Pár dobrých okamžiků se našlo, ale jako celek se příběh nehezky vleče a Joel McCrea v hlavní roli nemá takové charisma, aby film utáhl.

Putovala jsem ze Zombií (1943)
Typický hororový výtvor čtyřicátých let, který dnešního diváka neurazí, ale ani nenadchne.

San Pietro (1945)
Válečný dokument aneb názorná ukázka, jak ze zhruba půlhodinového filmu pocitově udělat mnohem delší. Ne, ne.

Bůh žehnej Americe (2011)
Název je stejně ironický jako celý tento film. Určitě vás někdy naštvali lidé svou blbostí nebo sobeckostí natolik, že byste je nejraději začali vraždit. No, hlavní hrdina tohoto snímku to vzal doslova… Ke konci film trochu ztrácí dech a nefinišuje ani zdaleka tak úderně, jako začal.

Mildred Pierceová (1945)
Chtěla jsem vidět, za co že Joan Crawford dostala Oscara. A moc tomu nerozumím. On ten příběh o matce, jejíž život zcela zničí nezdravé pouto k rozmazlené a sobecké dceři, má něco do sebe, ale Crawford jsem její roli tak úplně nevěřila. Každopádně jde stále o koukatelné drama, ale nemůžu se zbavit dojmu, že s jinou herečkou v hlavní roli by tento film byl ještě daleko lepší.

Komparz - první a druhá série
Pokud vás zajímá prostředí natáčení, nenechte si tento seriál ujít. Hlavním hrdinou je neúspěšný herec, který se věnuje komparzu a zoufale se snaží dostat k filmu. První série mě zaujala víc, v druhé se příběh přehoupl jiným směrem, který mě už tolik nezaujal. Každopádně kromě dokonale otravného a zároveň svým způsobem sympatického Andyho Millmana (Ricky Gervais) seriál stojí za to především díky účasti mnoha slavných herců, kteří hrají karikatury sebe samých. Takže například uvidíte Orlanda Blooma, který je posedlý tím, aby byl považován za nejpřitažlivějšího herce světa, Kate Winslet hovořící o sexu (a nejen hovořící), Daniela Radcliffa, který balí každou ženu v blízkosti (včetně výrazně starších)… a takto bych mohla pokračovat hodně dlouho. Je to hořké. Je to vtipné. Je to velmi britské (v tom nejlepším slova smyslu). A navíc to má skvělou ústřední melodii.


Město iluzí (1952)
Kirk Douglas hraje v tomto příběhu ze zákulisí Hollywoodu ve své podstatě zápornou postavu, ale hraje ji takovým způsobem, že jeho hrdinu budete chápat. Tomu se říká opravdový talent. Film se s Hollywoodem příliš nemazlí, proto jestli chcete vidět jeho odvrácenou stránku, Město iluzí si najděte.

Frajeři a saze (1955)
Dvě a půl hodiny jsou na muzikál s docela jednoduchou dějovou linií poněkud moc. Oprava - ony jsou ty dějové linie dvě, ale pořádně funguje jen jedna z nich. Ta s Marlonem Brando a Jean Simmons, kdy se ji on snaží získat, ale ona jím opovrhuje, protože… No, na to se podívejte sami, jen se připravte na to, že vedle řady skvělých scén se jich ve filmu najde i spousta hluchých. Jo, a ten český název je vážně úděsný.

Mapy ke hvězdám (2014)
Davidem Cronenbergem jsme začali a také jím skončíme. Do třetice film ze zákulisí Hollywoodu. Tentokrát se v něm dějí věci, které leckdy nedávají tak úplně smysl. Možná protože hlavní hrdinové jsou většinou psychicky narušení jedinci. Není příjemné je sledovat, ale je to rozhodně fascinující.

Viděli jste některý z těchto filmů? Zaujal vás nějaký a chtěli byste se na něj podívat?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ann Taylor | Web | 11. června 2017 v 17:29 | Reagovat

Moucha, to teda bylo pěkně odporný... :D

2 Eliss | Web | 11. června 2017 v 20:02 | Reagovat

Z tvého výběru jsem žádný neviděla 8-O

3 Čerf | E-mail | Web | 11. června 2017 v 20:49 | Reagovat

Vidím, že mám značné a těžko doplnitelné mezery :-)

4 padesatka | E-mail | Web | 11. června 2017 v 22:29 | Reagovat

Opět obdivuju Tvůj záběr... :-)
Mildred Pierceovou jsem viděla jako minisérii s Kate Winslet a ta se mi líbila moc.

5 padesatka | E-mail | Web | 11. června 2017 v 22:30 | Reagovat

[3]: I mezery můžou být fajn, zaplníš je něčím jiným... :-)

6 Lyra | E-mail | Web | Neděle v 21:46 | Reagovat

[1]:Jo, chvílemi se na to vážně dívalo jen obtížně. :D

[2]:Škoda, najdou se mezi nimi vážně dobré filmy. :-)

[3]:Já bych to tak tragicky neviděla, každý sleduje něco jiného. :-)

[4]:Děkuji. :-) O minisérii s Kate Winslet vím, ale prozatím se necítím motivována ji zhlédnout, třeba někdy v budoucnu.

[5]:Dobře řečeno. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama